Porovnejte vlastnosti stříkané PUR pěny a minerální vaty.

Zásadním požadavkem na současné budovy z energetického hlediska je neprovzdušnost obvodové konstrukce (stěn, střechy, oken, připojovacích spár atd.). Z hlediska fyziky je nutno vzít v úvahu, že v zimní období při teplotě 20°C v interiéru a venkovní teplotě -15°C při 50 % vlhkosti je v interiéru devětkrát vyšší tlak vodní páry než v exteriéru. A rozdíl těchto tlaků způsobuje únik tepla z interiéru objektu. Proto je u pasivních domů prováděna zkouška neprovzdušnosti obvodové konstrukce (tzv. blower door test) čímž se provádí kontrola, zda stavba skutečně splňuje podmínky být zařazena v nejvyšší energetické třídě A.

U zateplení střechy převážné části současných staveb je použito nejlevnější minerální vaty vložené mezi krokve, v lepším ještě případě přes krokve. U tohoto způsobu zateplení je kromě zvolené kvality minerální izolace zásadním způsobem rozhodující pečlivost při její montáži. Tedy aby izolace byla vložena mezi trámy bez mezer. Mezery vzniklé nepečlivým sezazením desek minerální vaty nebo pokud deska nepřiléhá těsně až k dřevěným prvkům krovu (krokve, pozednice, vaznice, kleštiny) umožňuje vznik tepelných mostů. Chladný vzduch zvenčí se těmito mezerami dostává na interiérovou stranu střešního pláště, kde dochází ke kondenzaci vodní páry. Vzniklá voda zatéká jak na dřevěnou konstrukci krovu (hrozí napadení dřeva dřevokaznými škůdci), tak do izolace střechy, u které se tím snižuje tepelný odpor. Pokud na ní voda působí v opakovaných cyklech či po delší dobu, minerální izolace degraduje. A to aniž by do střechy muselo zatékat.

Dalším problémem převážné části současných střech je chybně provedená parozábrana (má bránit pronikání vlhkosti z interiéru do střešního pláště), přičemž parozábrana proděravělá tisíci šrouby systémového sádkrokartonového podhledu nebo parozábrana provedená z folie za 10 Kč m2 slepená levnými lepícími páskami nemůže plnit funkci, ke které je určena. O lepící schopnosti takových pásek v delším časovém horizontu a tím pádem životnosti takové parozábrany si není třeba dělat žádné iluze. Navíc bezchybné provedení parozábrany při zateplení střech do hřebene (přes kleštiny) je velmi obtížné.

V neposlední řádě je třeba zmínit absenci rezistence současných střech zateplených minerální vatou mezi krokve s doplňkovou hydroizolační vrstvou (pojistná difúzně otevřená folie) na krokvích pod kontralatěmi proti nepříznivým povětrnostním vlivům, resp. proti větrným poryvům, kdy zafouká pod střešní krytinu a profoukne difůzní folie včetně minerální vaty mezi krokvemi. I v takovém případě, pokud není tepelná izolace chráněna pevnou paropropustnou deskou střecha nemá tepelně izolační vlastnosti uvedené v projektové dokumentaci.

Řešením je zateplení střechy či stěn objektu polyuretanovou pěnou. Při nástřiku expanduje, dokonale se přilepí ke všem druhům materiálu a vytvoří dokonalou bezespárovou tepelnou izolaci střechy, při níž je vyloučen vznik tepelných mostů vlivem chybné montáže.

Neprovzdušnost stříkané polyuretanové pěny ukazuje model níže využívající dvě žárovky ohřívající spodní společnou komoru modelu na 26,9oC a dole umístěný ventilátor, kterým je hnán do „zatepleného“ prostoru vzduch. Rozdíl neprovzdušnosti obou komor je demonstrován pohybem (nepohybem) pipongových míčků. Vliv rozdílu neprovzdušnosti obou materiálů a schopnosti izolovat je vidět na teplotách teploměrů nad polyuretanovou pěnou a minerální vatou.